Předehra

Na Barcampu jsem měl přednášku o internetovém právu, především o právu jež se vztahuje na podnikatele na internetu (ISP).

V přednášce jsem se opíral především o právnický výklad, avšak jak jsem dnes zjistil, v některých pasážích týkajících se žádosti o zaslání obchodní nabídky, jsem se svým výkladem rozešel se stanoviskem ÚOOÚ.

V dnešním příkladě se budeme pohybovat v zákoně  č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti.

Šíření obchodních sdělení § 7

(1) Obchodní sdělení lze šířit elektronickými prostředky jen za podmínek stanovených tímto zákonem.

(2) Podrobnosti elektronického kontaktu lze za účelem šíření obchodních sdělení elektronickými prostředky využít pouze ve vztahu k uživatelům, kteří k tomu dali předchozí souhlas.

(3) Nehledě na odstavec 2, pokud fyzická nebo právnická osoba získá od svého zákazníka podrobnosti jeho elektronického kontaktu pro elektronickou poštu v souvislosti s prodejem výrobku nebo služby podle požadavků ochrany osobních údajů upravených zvláštním právním předpisem 5) , může tato fyzická či právnická osoba využít tyto podrobnosti elektronického kontaktu pro potřeby šíření obchodních sdělení týkajících se jejích vlastních obdobných výrobků nebo služeb za předpokladu, že zákazník má jasnou a zřetelnou možnost jednoduchým způsobem, zdarma nebo na účet této fyzické nebo právnické osoby odmítnout souhlas s takovýmto využitím svého elektronického kontaktu i při zasílání každé jednotlivé zprávy, pokud původně toto využití neodmítl.

(4) Zaslání elektronické pošty za účelem šíření obchodního sdělení je zakázáno, pokud
a) tato není zřetelně a jasně označena jako obchodní sdělení,
b) skrývá nebo utajuje totožnost odesílatele, jehož jménem se komunikace uskutečňuje, nebo
c) je zaslána bez platné adresy, na kterou by mohl adresát přímo a účinně zaslat informaci o tom, že si nepřeje, aby mu byly obchodní informace odesílatelem nadále zasílány.

Děj

Honza (z twitteru) se mne dnes zeptal na jednoduchou otázku:

ntr23: Nemáš prosím nějaký legální text s žádostí o udělení souhlasu se zasíláním obchodního sdělení? Děkuji

Podle toho co jsem aktuálně věděl by má odpověď zněla přibližně takto:

V případě že byly získány adresy z veřejného zdroje, musíte před rozesláním obchodního sdělení zažádat o svolení se zasláním obchodních sdělení. Tedy napíšeme email který nebude nic prodávat jen se ptát zda souhlasí se zasláním obchodního sdělení. /čerpáno především z knihy Právo na internetu od JUDr. Radim Polčák, Ph.D./

Taková žádost by mohla například vypadat takto:

Vážení obchodní přátelé,
rádi bychom Vás požádali o vyjádření souhlasu se zasíláním obchodních sdělení naší firmy prostřednictvím elektronických prostředků, dle zákona č. 480/2004 Sb.

Pokud souhlasíte se zasíláním informačních e-mailů s novinkami, akcemi a speciálními nabídkami, a to nejvýše 1 e-mailovou zprávu za každý 1 měsíc , odpovězte ANO.
Pokud se zasíláním dalších e-mailů nesouhlasíte, odpovězte NE nebo na e-mail nereagujte. 

S pozdravem
Jan Novák,
Obchodní zástupce www.example.com

Pojďme si tento email trochu rozebrat.

• Není to obchodní sdělení, protože neprodáváme ani nepopisujeme žádnou službu nebo výrobek
• Splnili jsme podmínku aktivního opt-in (tedy že uživatel MUSÍ reagovat pokud chce dostávat další sdělení)
• Můžeme uvést odkaz na naší firmu v patičce a to dle §2, f) “… Za obchodní sdělení se nepovažují údaje umožňující přímý přístup k informacím o činnosti fyzické či právnické osoby nebo podniku, zejména doménové jméno nebo adresa elektronické pošty; …”

Vyvrcholení

Nyní na scénu přichází ÚOOÚ, tedy Úřad pro Ochranu Osobních Údajů, státní instituce jenž má na starosti prošetřování a postih nevyžádané pošty. Na jejich stránkách k tomuto tématu můžete nalézt zajímavé vyjádření:

Mohu získat souhlas se zasíláním obchodních sdělení elektronickou cestou?
Obchodním sdělením jsou všechny formy sdělení určeného k přímé či nepřímé podpoře zboží či služeb nebo image podniku fyzické či právnické osoby, která je podnikatelem. Dle § 2 písm. f) zákona č. 480/2004 Sb. je obchodním sdělením také reklama dle § 1 odst. 2 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, tedy oznámení, předvedení či jiná prezentace šířené zejména komunikačními médii, mající za cíl podporu podnikatelské činnosti, zejména podporu spotřeby nebo prodeje zboží, výstavby, pronájmu nebo prodeje nemovitostí, prodeje nebo využití práv nebo závazků, podporu poskytování služeb, propagaci ochranné známky. Zprávy (žádosti o souhlas se zasíláním obchodních sdělení) zasílané potencionálním zákazníkům prostřednictvím elektronické pošty obsahově odpovídají výše uvedené definici, neboť směřují k podpoře služeb a mají za cíl podporu podnikatelské činnosti, podporu prodeje zboží a poskytování služeb, a to přestože je tak činěno formou žádosti o udělení souhlasu se zasíláním obchodních sdělení. Tímto způsobem šíříte povědomí o své značce a svých službách a fakticky tak podporujete svoji podnikatelskou činnost. Princip pro zasílání obchodních sdělení dle § 7 odst. 2 zákona č. 480/2004 Sb. je, ve vztahu k adresátům, kteří nejsou zákazníky, založen na aktivním vyhledání podnikatele, resp. jeho služby, a následném vyslovení souhlasu s dalším informováním o jeho zboží a službách, a nikoliv na tom, že podnikatel bude sám oslovovat adresáty s žádostí o souhlas a takto bude fakticky šířit povědomí o své značce a image.
text naleznete zde: http://www.uoou.cz/uoou.aspx?menu=23&submenu=28#b6

Opět si udělejme analýzu toho co nám sděluje úřední výklad toho samého zákona:

• Zpráva se žádostí o souhlas se zasláním obchodního sdělením má tedy automaticky charakter reklamy a je tedy obchodním sdělením
• A to i v případě kdy tato žádost sama o sobě nic neprodává ani neinzeruje, přesto jde o podporu podnikání a tedy reklamu

Závěr

Názorně, jako u mnoha jiných oblastí vidíme rozdíl mezi právnickým výkladem práva a takzvaným úřednickým. Neříkám že některý z nich je lepší něž ten druhý, právníci žijí v teorii zato úředník musí pracovat s realitou.

Jak bych vám doporučil postupovat když někoho tedy potřebujete oslovit? Použijte právnický výklad (tedy že máte možnost lidi zažádat o souhlas se zasíláním obchodních sdělení) a riskněte možné řízení s ÚOOÚ. Samozřejmě že naštvete některé příjemce dané zprávy, ale zas tak učiníte slušně a nebudete je rovnou otravovat obchodní nabídkou.

Pokud se vám chce na toto téma diskutovat, klidně se s vámi do toho pustím. Nejlepší budou vaše vlastní zkušenosti s danou problematikou, které si rád poslechnu!

Po drobném fiasku Microsoftu při budování nové reklamní kampaně na Visty  (viz Seinfeld fiasco^EN), a následné úspěšnější akci “I am PC” nyní přichází protiůtok Applu v podobě nové série reklam “Get a MAC“.

Reklama s ůčetním, který připravuje rozpočet pro Windows Vista, velmi povedená z této série podle mne nejlepší.

[youtube]http://www.youtube.com/watch?v=MimCZikP8cY[/youtube]

Ostatní jsou nějak slabší něž obvykle. Podle mého názoru Applu trochu s reklamami proti Vistám dochází vtip protože opakovaný vtip není vtipem a také si Microsoft dává větší pozor. Anebo že by se tvůrcům “I am PC” reklam opravdu dařilo měnit pohled lidí na Microsoft?

Web 3.0 je jiný. Web 3.0 je o datech. Ve světě Webu 3.0 nejsou žádné meze mezi aplikacemi a datové objekty v aplikaci “A” mohou být napojeny nebo porovnány s objekty v aplikaci “B”. toto je opravu pouze rozšíření konceptu míchání aplikací (mashup). web 3.0 je o umožnění datům napříč aplikacemi být organizovány tak aby se z nich stali opravu použitelné informace.

Mnoho lidí bude referovat na Web 3.0 jako na Sémantický Web. Nepožívám tento termín, protože je až příliš úzce spjat s určitou technologií a nedává prostor samostatné tvorbě. Web 3.0 je mnohem více nežli technologie a specifikace od W3C, popravdě specifikace W3C nepokrývají všechny požadavky pro to aby aplikační data byla dostupná a tak si společnosti vytvářejí vlastní řešení. Jeden z velmi kvalitních nástrojů je nový Yahoo Query Language(YQL), který, skrze jeden jazyk, dává přístup k velkým částem vesmíru zvaného Yahoo.

Dobře, takže jak otevřená data a nový způsob organizace dat vede k vydělávání peněz?

Je to jednoduché. Když správně setřítíte data, můžete extrahovat použitelné informace které vedou k profitabilním nebo produktivním rozhodnutím. Takováto data mají dvě hlavní hodnoty: přímou hodnotu a nepřímou hodnotu.

Přímá hodnota je hodnota, kterou získáte z vědomosti. že existuje vztah mezi dvěma objekty, který by lidská mysl nebyla schopna vytvořit. Například, představte si že obdržíte email od potencionálního zákazníka, a máte aplikaci schopnou vám říct, že tuto osobu už jste potkali minulý rok (podle záznamu v kalendáři) a že máte několik společných přátel. Tento malý kus informace může být dostatečný na to aby jste prodali váš produkt/službu.

Nepřímá hodnota je hodnota který může být získána z analýzy spojení dat mezi objekty ve vašem datovém vesmíru, většinou získáná díky machine learning (kdy se počítač sám učí). Například, představte si společné třídění, nejenom nákupu při výběru vašich knih a filmů, ale napříč celým vaším životem. Pro představu, takový systém by mohl být schopen vám doporučit, že na základě toho že jste přečetli mnoho knih o Austrálii, by vás mohly zajímat současné ceny letenek do Austrálie. Toto je možné pouze ve světě Web 3.0, kde jsou data dostupná napříč aplikacemi a ne uzamčena jenom do jednoho systému.

Ve zkratce, Web 2.0 byl o dělání internetu zajímavou palikační platformou. A nyní, v čase nástupi Webu 3.0, budeme sledovat změnu této platformy zkombinované s otevřenám datovým rozhraním (API). Tato přeměna vyústí ve služby, které nám pomohou žít produktivněji naše profesní a osobní životy. Jak to vidím toto je opravdová internetová revoluce. 

Tento článek je překladem Web 2.0: Making Friends / Web 3.0: Making Money, článku který si myslím že je opravdu skvělý a zaslouží si můj čas strávený překladem. Autorem je Hank Williams jeden z mých oblíbených blogerů.